4 nemoci koček přenosné na člověka

Toxoplasmóza a další zoonózy aneb 4 nemoci koček přenosné na člověka

Každý chovatel kočky by měl počítat s tím, že jeho společnici může zradit zdraví. Stejně jako u lidí se i u koček objevují onemocnění banální i ta vážnější. Speciální kapitolou, kterou by měli majitelé kočiček mít nastudovanou, jsou zoonózy. Tedy nemoci přenosné na člověka. Existuje jich celá řada. Pro zdravého člověka nejsou obvykle nebezpečné, přesto není radno je podceňovat. Pojďme se na 4 z nich podívat blíže.  

1.    Toxoplasmóza

Snad největším strašákem z přenositelných chorob je toxoplasmoza. Způsobuje ji prvok Toxoplasma gondii. Kočka je definitivní hostitel, v jejím zažívacím traktu se parazit rozmnožuje. Zvíře se nejčastěji nakazí požitím úlovku – myši nebo ptáka. Po nákaze kočka cca 3 týdny trusem vylučuje vajíčka (oocysty), která jsou velice odolná. V půdě přežívají i více než rok. Aby se vyloučené oocysty staly nebezpečnými, potřebují přibližně 3 dny na dozrání. 

Člověk se může toxoplasmozou nakazit několika způsoby. Mnohem častější příčinou onemocnění je konzumace nedostatečně tepelně zpracovaného masa, typicky tataráku či krvavých steaků.

Dáme-li nemoc do souvislosti s kočkou, hrozí nám nákaza při práci na zahradě bez rukavic, konzumací špatně omyté zeleniny a velmi výjimečně i při čistění kočičího záchodku. Potenciální riziko pro děti představuje hra na nechráněném pískovišti, kam kočky často chodí konat potřebu.

Infekce u zdravých lidí probíhá obvykle skrytě, případně se projevuje jako lehčí chřipka. Nejohroženější skupinou jsou těhotné ženy v 1. a 2. trimestru.  Ačkoli ony nemusí mít žádné příznaky, může u nich nemoc způsobit potrat, úmrtí plodu v děloze, a též přenesení nákazy na ještě nenarozené dítě. To se pak projeví nejrůznějšími vrozenými vadami, ale také se nemusí projevit vůbec. Nakazí-li se žena ve 3. trimestru, nedochází již k přenosu toxoplasmozy na plod.

Ani zdravá kočka obvykle nevykazuje žádné příznaky nákazy. Oslabení jedinci mohou trpět horečkou, být letargičtí a bez chuti k jídlu. Toxoplasmoza se diagnostikuje laboratorními testy a léčí se antibiotiky.

Tato choroba se vyskytuje u zvířat, která se pohybují volně venku. Kočka chovaná výhradně v bytě, která neloví hlodavce či ptáky, krmená vhodnou stravou (alespoň dva dny přemraženou) nemá v podstatě šanci se nakazit.

.

2.    Toxokaróza nebo-li škrkavky

Toxokaróza je časté parazitární onemocnění koček i psů. Zvířatům k nakažení stačí, aby pozřela vajíčka, která se dostávají do okolního prostředí společně s trusem. Vajíčka se infekčními stávají cca po 14 dnech „zrání“. Čerstvý trus tedy nepředstavuje žádné nebezpečí.

I proto je velice důležité po svých zvířatech trus ihned uklízet. A zároveň nezbytné nechávat své miláčky pravidelně odčervovat. Jenže to se často neděje, takže prakticky každé místo, kde se psi či kočky venčí, může být potenciálním místem nákazy.

Toxokarózou se nejčastěji nakazí děti v batolecím a školkovém věku. Stačí k tomu málo. Hrát si na pískovišti, strčit ruku od písku či hlíny do pusy, nebo si po příchodu domů neumýt ruce a dát si hned svačinu. Naučit co nejdříve děti dodržovat hygienu je největší prevencí před onemocněním.

Toxokaroza se může projevit ve 3 formách – jako orgánová, oční či smíšená. Nemoc má mnoho příznaků, od bolesti břicha, teplot, zvracení, přes zvětšená játra až ke kašli, pokud jsou postižené plíce. Často však probíhá skrytě.  Oční forma toxokarozy může způsobit nenávratné poškození zrakového nervu a oslepnutí.

 

3.    Dermatofytóza

Tuto kožní nemoc způsobují dermatofytní plísně rozkládající keratin, z něhož je tvořena pokožka. U koček je nejčastějším původcem houba Microsporum canis. Postiženy mohou být chloupky či kůže, zejména v okolí očí, nosu, uší, na hrudi, ocasu nebo tlapkách. Plísně se nevyhýbají ani drápkům.

 Není úplně snadné dermatofytózu poznat, projevy mohou být totiž jen mírné – od polámaných chloupků, lupů, až přes šedou, šupinatou kůži a oválná ložiska s vypadanou srstí. Kůže většinou kočku nesvědí. Obvykle onemocní mladá či oslabená zvířata, častěji plemena dlouhosrstá. Někdy může být kočka jen přenašečem bez jakýchkoli příznaků.

Nemoc se léčí poměrně zdlouhavě. Kočičku je doporučeno ostříhat a používat antiseptické přípravky, nejčastěji ve formě koupelí. Protože ne každá kočka koupání snese, přistupuje se také k léčbě celkové, pomocí sirupů.  

Člověk se nakazí velmi snadno – přímým kontaktem se zvířetem (hlazení apod), nebo dotykem s věcmi, které zvíře používá – pelíšek, vodítka apod. Pokud je u kočky dermatofytóza potvrzena, je potřeba veškeré její věci zlikvidovat a místa, kde se pohybuje, důkladně vydesinfikovat či hloubkově vyčistit (koberce). U lidí se nákaza dermoatofytózou projevuje například popraskanou kůží mezi prsty u nohou, červenými skvrnami s šupinami kdekoli po těle, nebo lámavými, odlišně zbarvenými nehty.

4.    Giardióza

Parazitální střevní infekce, kterou způsobuje jednobuněčný prvok Giardia intestinalis. Existuje ve dvou formách – aktivní (bičíkaté), která se množí ve střevech a způsobuje infekci, a klidové, která je v podobě cysty vylučována do okolního prostředí. Cysta je velmi odolná, a pokud má příznivé podmínky (vysokou vlhkost a nízkou teplotu), přežívá v okolním prostředí (v povrchových vodách či půdě) velmi dlouho.

Giardiózou onemocní nejčastěji koťata nebo kočky s oslabenou imunitou. Šíří se orofekální cestou. Projevuje se nepříjemným hlenovitým průjmem (u lidí i koček). Pokud onemocní zvíře starší, může mít infekce bezpříznakový průběh.

Diagnóza se u kočky stanovuje na základě vyšetření trusu. Protože se giardia ve stolici vylučuje nepravidelně a v malém množství, je potřeba vyšetření opakovat. Pokud se nemoc potvrdí, je nutné nejen dodržovat léčbu, ale také důkladně vydesinfikovat prostředí, kde se kočka pohybuje.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení