Kočka domácí – co o ní ještě nevíte?

Kočka domácí se vyvinula z kočky divoké a patří do podčeledi malé kočky. Ačkoliv je považována za domácí kočku, podle svého názvu, je to opravdový lovec. Má svalnaté tělo, ostré drápky a zuby, i vynikající zrak, sluch a čich. Je oblíbeným domácím mazlíčkem a dobrým společníkem člověka, ale byly také doby, kdy byla považována za posedlou ďáblem.

Divoká historie kočky domácí

 Kočka domácí 2

Kočka domácí si procházela po tisíciletí mnoha proměnami. Byla domestikována z kočky divoké, konkrétně z kočky plavé, kočky stepní a kočky divoké evropské. Její domestikace probíhala přibližně 12 tisíc let, než se vyvinula do podoby, jakou známe dnes.

První domestikované kočky žily po boku člověka v Turecku a Kypru. Nejoblíbenější však byly 3 000 př. n. l. v Egyptě, kde byly dokonce uctívány. Důkazem jsou obrazy koček na hrobkách, sošky koček i mumie koček. Za hlavní důvod jejich uctívání je považována schopnost lovit myši. Pro tehdejší obyvatele se kočka stala ochránkyní skladišť s obilím a potravinami.

Kromě Egypťanů kočky uctívaly také obyvatelé Indie. Kolem roku 1 000 př. n. l. si je oblíbili též Číňané. Zlom nastal s příchodem inkvizice, kdy začaly být kočky považovány za posedlé ďáblem a lidé je dokonce upalovali. To trvalo až do 16. století a zlom těchto hrůz nastal až s příchodem barokního období. Systematický chov kočky probíhá asi 150 let.

Kočka domácí 3

Popis kočky domácí – co byste o ní měli vědět?

Kočka domácí se vlivem domestikace příliš nezměnila. Hlavní rysy těla mají všechny kočky stejné. Kočka je vysoká průměrně okolo 30 cm, délka těla včetně ocasu činí 80 cm a váha se pohybuje kolem 3 – 7 kilogramů, přičemž kocouři jsou zpravidla těžší.

Srst kočky je obvykle krátká, dlouhosrstost je recesivním znakem. Vykytují se tři hlavní tělesné typy koček: zavalitý typ (velká kočka domácí), svalnatý typ a útlý typ. Kočka je predátor – má ostré smysly, umí se potichu plížit a dokáže vyvinout velkou rychlost. Pro usmrcení je vybavena ostrými zuby a drápy.

Zajímavostí je, že kočka domácí denně prospí až 16 hodin.

Kočka domácí 4

Jakého věku se kočka domácí dožívá?

Jak dlouho žije kočka domácí v proovnání s kočkou divokou? Divoké kočky se dožívají 3 – 5 let, zatímco kočka domácí (kastrovaná) obvykle žije až 15 let. Nejstarší kočka je zaznamenaná v Guinessově knize rekordů a jmenovala se Creme Puff. Narodila se 3. srpna 1967 a dožila se 38 let. Na věk kočky domácí nejvíce působí zdravotní stav, strava a kastrace. Kastrovaná kočka se tolik netoulá a tím je snižováno riziko úrazu.

Mrouskání a rozmnožování u kočky domácí

Pohlavní dospělost je u kočky domácí dovršena v 7 až v 9 měsících. Může mít 2 vrhy ročně po deseti koťatech. K mrouskání, nebo-li říji, dochází v průběhu celého roku, ale ne v zimě. Říje trvá 7 dní, ale je velice variabilní.

Mrouskání u kočky poznáte neklidem, protahováním se, otíráním o předměty i častějším útěkem ven. Kocouři jsou navíc výrazněji cítit a více značkují své teritorium.

Jak dlouho trvá březost u kočky domácí?

Březost trvá okolo 9 týdnů, březost počítána od krytí je průměrně 65 dní. Březí kočku poznáte podle ztmavnutí struků, zvětšení břicha a slabin, i zvětšených mléčných žláz. Kolem 30. dne březosti lze březost kočky vyšetřit ultrazvukem. Délka porodu závisí na mnoha okolnostech, může však dosahovat až 24 hodin.

Kočka domácí 5

Chov kočky domácí

Chov kočky domácí může probíhat několika způsoby. Kočku lze chovat pouze doma, bez možnosti výběhu, nebo doma s možností výběhu, případně zcela volně bez přístupu domů.

Kočka nepotřebuje speciální péči, ale kočky dlouhosrsté je třeba pravidelně kartáčovat. Samozřejmě je důležité nezapomenout také na pravidelná očkování a odčervení.

Kočka potřebuje kvalitní stravu, aby byla zdravá a dožila se pěkného věku. Je výlučným masožravcem a potřebuje vysoce kvalitní krmivo, ze kterého bude moci čerpat vitamíny, minerální látky a další živiny. Máte-li doma kočku kastrovanou, veterinář vám doporučí speciální výživu.

Na jaké nemoci kočka domácí trpí?

Kočka domácí bohužel může trpět na mnoho nemocí, které snadno chytne venku od jiných koček. Může se jednat například o panleukopénii, FIV, infekční peritonitidu, campylobakteriózu, salmonelózu, ale i parazity jako například: giardióza, toxoplazmóza, trichomoniáza a další. Proti spoustě kočičích nemocí lze kočku očkovat, proto doporučujeme poradit se s vaším veterinářem na očkovacím plánu pro vaši kočičku. Jedině tak můžete aspoň výrazně snížit riziko mnohých nemocí. Kočky mohou také trpět na alergie. Stejně tak může mít člověk alergii na kočku.

Pokud vás zajímá více informací o alergii na kočku, přečtěte si náš článek Vhodná kočka pro alergiky.