Říká se, že ideální věk psa pro souznění s rodinou je do čtyř měsíců jeho života. Pokud uvažujete o tom, že si domů k dětem pořídíte pejska staršího, měli byste si to řádně rozmyslet, pejsci starší čtyř let mohou být nepředvídatelní. Pokud si i přesto chcete pořídit staršího pejska, musíte důkladně zvážit rasu. Mnoho ras může být nebezpečné pro děti, jakmile jsou starší. Pokud však čekáme přírůstek do rodiny a už pejska máme, tak na to pejska musíme důkladně připravit. Tomuto tématu jsme před nedávnem věnovali celý článek, kde se můžete dozvědět více.
Nejčastější problémy bývají v tomto směru s následujícími plemeny:
- bulteriér,
- kokršpaněl,
- čau-čau,
- kolie,
- dobrman,
- doga,
- pitbul,
- rotvajler,
- sibiřský husky,
- německý ovčák.
Je důležité uvědomit si, že pes má ve zvyku útočit na pohyblivý cíl. Proto musíme naše děti upozornit o správném přístupu a chování vzhledem k pejskovi. Ptáte se, jaké vlastně je správné chování? U dětí by to mělo být tak na pomezí. Neměli by být agresivní ani příliš přátelští. Pokud dítě začne pejska objímat a líbat, pejsek to může brát jako důkaz podřízenosti, čím může vzniknout problém při změně chování dítěte. Také nesmíme opomenout jednu důležitou věc, vždy když se seznamujeme s pejskem, tak ho prvně musíme nechat očichat dítě a potom můžeme projevit větší náklonost.
Zásady chování vůči psům
- Nepřibližujte se k neznámým zvířatům.
- Nikdy před nimi neutíkejte ani v jejich přítomnosti nekřičte.
- Pokud se k vám přiblíží cizí pes, buďte nehybní.
- Porazí-li vás, zůstaňte ležet.
- Děti by si nikdy neměly hrát se psem bez dohledu dospělého.
- Nález toulavého zvířete ihned nahlaste.
- Vyhýbejte se očnímu kontaktu se psem.
- Nerušte ho při jídle, spánku nebo péči o štěňata.
- Naučte děti, aby vám o každém sebemenším škrábnutí či kousnutí způsobeném zvířetem řekly.
Jak postupovat při kousnutí psem?
Jedná se povinnost vyplývající ze zákona o veterinární péči 166/1999 Sb., kde je v §4, odst.1 písmo h) uvedeno, že povinností chovatele je “zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou”.
To v praxi znamená, že vyšetření zvířete, které poranilo člověka, se provádí v den poranění (nejpozději do 24 hodin po poranění) a následně 5. den po poranění. To je “vyšetření v rozsahu nezbytně nutném”, neboť zvíře infikované vzteklinou může virus vylučovat (a tím šířit infekci) již několik dní před objevením klinických příznaků. Pokud by tedy zvíře bylo “infekční” již v době poranění, byly by klinické příznaky patrné již 5. den. Proto se volí pro vyšetření tento časový odstup, ač není v zákoně přímo vypsán.
Vyšetření na klinice není nijak náročné. Obvykle se jedná o změření teploty, posvícení do očí, abychom zjistili stahování zorniček a vyloučení dalších nervových příznaků. Poté je vyplněn protokol o vyšetření.